Velká Deštná bivak

29-30.12.2021

Zpět na rok 2021.

Zpět na hlavní stránku.

Nechťáci

Středa

Ráno jsme vyrazili z Pardubic ve složení, Vráťa, Kuba, Lucka a já. Dojeli jsme do Neratova, kde jsme nechali auto a dál jsme šlapali pěšky. Nejprve jsme navštívili místní vyhlášený kostel. Vylezli jsme věží na kůr a pak dolů do kostela. Moc pěkný kostel. Dál jsme šlapali po modré turistické a za kapličkou jsme to vzali zkratkou na vrchol Anenského vrchu. Tam jsme si uvařili obídek a pak vylezli na rozhlednu. Počasí nic moc, ale nefoukalo, jen bylo mlhavo.

Vráťa - už měl den předem zbaleno.

  

Neratovský kostel.

  

Neratovský kostel.

  

Studna po cestě.

  

Sice zamčená, ale pěkná.

  

Vraťa si to občas bere necestou.

  

Procházíme kolem řopíku.

  

Anenský vrch - snažím se vyčistit stůl na vaření - stejně jsme pak vařili bokem.

  

Dále jsme pokračovali po červené na rozcestí Mezivrší a dál až na Pěticestí. Tam jsme si dali groček s malou pauzou. Dál jsme došli ke Kunštátské kaple, sem byla cesta pořád v pohodě, ale dál od Kaple až na rozcestí Pod Homolí nebyla cesta prošlápnutá a tak jsme se bořili a šli dosti pomalu stěma těžkejma batohama.

Na hřebenu.

  

Na hřebenu.

  

Na hřebenu.

  

Na hřebenu.

  

Na hřebenu u Kunštátské kaple.

  

Někde na hřebenu.

  

Pomalu se nám šeřilo a únava byla znát. Ale trmáceli jsme se dál až ke kiosku u Velké Deštné. Tak jsme si vzali čelovky a dali malinkou pauzu. Cestou začalo mrholit, ale tak jemně, že to nebylo s čelovkou moc vidět, ale mokrý jsme trochu byli. V kiosku nám říkali, že je otevřený celou noc kdyby něco. Ale my jsme se vydali k rozhledně a tam hledali místo na spaní. Nakonec jsme ho našli kousek za rozhlednou pod stromem. Vráťa stavil stan a my jeho lopatou hrabali místečko. Pak jsme si uvařili večeři a šli spát. Vráťa ve stanu a my ostatní venvku. Já s Kubou jsme měli žďáráky, ale Lucka jen armádní spacák. Jak jsme lehli a bylo cca nad nulou a mrholilo. Tak na nás ze stromu padaly kusy mokrého sněhu a Kuboj jednou přímo na obličej.

Kiosek u Velké Deštné.

  

Kiosek u Velké Deštné.

  

Kiosek u Velké Deštné.

  

Kiosek u Velké Deštné.

  

Hrabeme si místo na spaní.

  

Hrabeme si místo na spaní.

  

Hrabeme si místo na spaní.

  

Hrabeme si místo na spaní.

  

Vaříme večeři.

  

Vaříme večeři.

  

Ještě než jsme usnuli, tak jsme slyšeli takový zvuk jako by někdo šlapal ve sněhu, ale nikde jsme nic neviděli. Za chvilu zase. Podle mě to bylo nějaké zvíře možná i hrabající ve sněhu a tím to tak bylo slyšet. Pak někdy v noci byl slyšet nějaký lidský hlas, ale vzdálenější. Ráno nějak Vráta vstal a vařil si jídlo. My jsme vstali až nějak po sedmé. Jak mrholilo celou noc tak jsem měl úplně prodojený batoh a všechny věci v něm. Uvařili jsem si čaj a kaši a pobalili věci. Lucka říkala, že byla trochu promoklá z noci. Tak jsme frčeli do kiosku, kde se ostatní nasnídali a dali jsme si tam čajíček a někdo kafíčko. Tam jsme se i přebalili a připravili na dlouhou a deštivou cestu zpět.

Vlevo spal Kuba a já vpravo.

  

Ve stanu spal Vráťa.

  

Vráťa dobaluje.

  

Vráťa dobaluje - Kuba s Luckou šli napřed do Kiosku.

  

Rozhledna z místa kde jsme spali.

  

To jsem já.

  

Procházíme kolem rozhledny.

  

U rozhledny ještě někdo spí.

  

V kiosku, kde snídáme.

  

Suším peníze co mi prochcali.

  

Vyrazili jsme stejnou cestou zpět. Pořád lehce pršelo ale i přes to jsme pár běžkařů potkali. A hned první měl keci, že jim jdeme po bežkařské stopě. Ale bohužel ta cesta je turistická a nejde to obejí. Až od rozcestí Pod Homolí jsme pokračovali zase po červené a bořili jsme se a trmáceli. Luca hned ze začátku se probořila až do vody a nateklo ji do boty. Jak ta cesta utíkala pomalu, tak jsme vyhlíželi aby jsme byli už u Kunštátské kalpe, tam odsud už byla cesta o dost lepší. Zase na Pěticestí jsme si dali groček a šlapali dál. Vraceli jsme se do Neratova po žluté turistické.

Luca to nevzdává a šlape.

  

Luca to nevzdává a šlape.

  

Vrchol Homole.

  

Je to cesta necesta.

  

Ale dojít to musíme.

  

Už se těšíme do Neratova.

  

Dosta často jsme se brodili přes větve.

  

Obejít to moc nešlo.

  

Hurá jsme u Kunštátské kaple - lepší cesta, ale ještě kus cesty před námi.

  

Na Pěticestí - groček a šlapeme dál.

  

Cestou dál opět řopíky.

  

Konečně jsme došli do Neratova. Dali jsme si batohy do auta a pak šli do místní hospůdky. Tam bylo plno, ale tak nějak jsme se tam zmáčkli. Dali jsme si čajíčky a čekali na jídlo. S Luckou jsme si dali rajsou, byla moc dobrá, ale studená. Konečně nějaké jídlo. Od snídaně jsme nic nejedli a teď obědváme kolem půl třetí. Vůbec se nám nechtělo zastavovat a vytahovat jídlo, protože jsme se viděli v Neratově. Jinak akce byla super i když počasí moc nevyšlo. Doma jsme pak položil batoh a z něj vyteklo tak půlitru vody. a samozřejmě, že jsme úplně všechno museli sušit.

  

Zpět na rok 2021.

Zpět na hlavní stránku.


počítadlo.abz.cz